Králíci by dupali, kdyby ovšem tak nemrzlo. Kolem svátků byla pár dní obleva, ale předtím mrzlo řádně. Teď mrzne ještě řádněji. Vypadá to tak, že venkovní teplota je tak -5 až -10°C, k tomu ale fouká strrrašlivý severrrrák, který teplotu dál snižuje, místní předpovědníci to odhadují v průměru na -20°C. Nebýt toho vichru, člověk by se nabalil a nějak do metra přeběhnul, takhle nás vítr sfoukává z mostu, Mystic River je téměř zamrzlá (doufám, že želvy někde v klidu spí v bahně) a člověk na těch 15 minutách omrzne strašlivým způsobem. Nové slovíčko - omrzlina se řekne frostbite.
Předsváteční shon nás řádně vyčerpal, ale nakonec jsme seděli na Štědrý den odpoledne pod jedlí, docela spokojení a svátečně naladění. Jen aby nás ten Ježíšek v tomhle kraji našel. Nakonec jsme ani nemuseli mávat z okna, našel nás, stromeček rozsvítil, dárky naježil a dokonce sem zanesl některé, které patří do Čech. Rozesíláme je v balíčcích v těchto dnech, tak se těšte. My dostali kromě knížek, cdček a myší taky pekárnu na chleba, první chleba jsme upekli hned další den večer a od té doby experimentujeme. Má to jedinou nevýhodu, je potřeba americké recepty upravovat, protože výsledný chleba je dle místních zvyklostí nasládlý. Jinak - nevěřte tomu, že to šetří čas, protože já stejně většinu tříhodinového cyklu prostojím nad přístrojem a nakukuju skrz horní okénko, jak se to vyrábí :-)
Boží hod byl ve znamení bitvy Off versus kachna mražená. Zpočátku to vypadalo, že kachna zvítězí, ještě hodinu před příchodem návštěvy byla slušně zmrzlá, já neměla kus kůže na pravé ruce, byt páchl syrovou kachnou a už jsem vymýšlela, jak hezky na talíře naaranžovat samotnou přílohu. Nakonec ale Diego s Markétou přinesli vydatný předkrm, taky víno, takže jsme se trochu napili (to mě uklidnilo), najedli (to nás zasytilo) a v klidu počkali, až se kachna dopeče a pak si jen oblizovali prsty.
Boží hod byl ve znamení bitvy Off versus kachna mražená. Zpočátku to vypadalo, že kachna zvítězí, ještě hodinu před příchodem návštěvy byla slušně zmrzlá, já neměla kus kůže na pravé ruce, byt páchl syrovou kachnou a už jsem vymýšlela, jak hezky na talíře naaranžovat samotnou přílohu. Nakonec ale Diego s Markétou přinesli vydatný předkrm, taky víno, takže jsme se trochu napili (to mě uklidnilo), najedli (to nás zasytilo) a v klidu počkali, až se kachna dopeče a pak si jen oblizovali prsty.
Od té doby má eM dovolenou, takže odpočíváme, čteme knížky od Ježíška (začínám se dost zlepšovat, bývaly doby, kdy všechny knihy zpod stromečku byly přečtené už na Boží Hod ráno, ale teď, když píšu tohle, mám ještě jednu v zásobě), chodíme na procházky po Bostonu, já držím dietu (žaludek už vyžaduje obvyklé špagety a rýži), díváme se na filmy a máme se.
Kdo byste je snad neznal, přečtěte si Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye.
A taky jsme byli v New England Aquarium, podívat se na ryby, žraloky, mořské želvy, humry, kraby, žáby, mořské koníky, medůzy (ty byly obzvlášť úžasné, některé i barevně světélkovaly!), dál na olihně které umí splynout s okolím, na chobotnici (která se potvora schovávala, bylo vidět jen kus chapadla), obří rejnoky a elektrického úhoře (s akváriem vybaveným senzory jeho elektrické aktivity, která se převáděla na akustický signál!), a nakonec i na tučňáky a tuleně. Cesta tam a zpátky ale byla dobrodružná. Chvíli jsme museli jít asi tak v úhlu 45° a, bez přehánění, omrzli jsme během dvou minut než jsme přešli z akvária do nejbližší stanice metra. Je zima! eM
OdpovědětVymazatTakže vlastně ideální Vánoce :-)
OdpovědětVymazatAkvárium závidím, ale tady ve Stockholmu je taky moc hezké. I když asi ne tak obrovské. :-)