Tento článek je pahýl

Tato věta je pařez.
Před institutem rostou stromy obalené malými žlutými lístečky. A ty lístečky jim teď opadávají a lidi to nosí dovnitř na botách, a na chodbách je každou chvilku jeden, takže když jdu po chodbě v práci, připadám si jako když stopuju nějaké divoké zvíře.
Včera mě popadl záchvat stýskavosti a trudnomyslnosti, máte velké štěstí, že v takových chvílích většinou spíte, protože jinak bych vás bombardovala uslzenýma smskama. Už je zase líp.
Plachtařská sezóna pomalu končí, máme lístky na Cabaret s Amandou Palmer, rýsuje se první výplata, v obchodech není pro dýně kam šlápnout a vítr fučí jako vždycky - podzim vlastně vypadá nadějně, pracovně a užitečně.
Pište.