neděle 3. října 2010

Bostonem jde B.Lee Kraleek

Značkuju si místa, kudy chodím, novým bílým svetrem. Chomáčky zůstaly v kavárně, v papírnictví, v botárně i v potravinách.
Neustále se divíme, oba, jak obyčejně nám teď je a jak je to skvělé.
The ordinary can be like medicine. (Sherman Alexie)

Jantarové kompromisy, jablečné dohody.

4 komentáře:

  1. Motýli v břiše se mi tetelí, ještě musím vyzkoumat, co je tak nadzvedlo. Děkuji za zpříjemnění už tak hodně příjemného rána...

    OdpovědětVymazat
  2. a na každičké mohyle
    chomáček válí se unyle
    :-]

    OdpovědětVymazat
  3. Ofelie, klobouk dolu pred poeticnosti tveho blogu!

    OdpovědětVymazat