čtvrtek 16. července 2009

Co se děje v trávě

Postěžuj si na blogu a vše se v dobré obrátí. Zdá se, že smůla se konečně přestala hromadit a odplavala někam do Hamburku. Vízum je (doufám) na cestě. Diplom už existuje a snad mi ho i dají, ale nesmím na ně příliš zhurta. Letenka ještě neexistuje, ale snad brzy bude. Ještě jsem obezřetná, ale trochu optimistické už to je.
Právě jsem s pomocí dvou druhů kleští, pinzety od manikůry a šroubováku vyměnila struny na kytaře. Stálo mě to jen kus kůže a další kus iluzí o tom, že možná nejsem přece tak nešikovná. Výsledek - struny jsou natažené (z toho 4 správně, systém jsem pochopila až u třetí), kytara hraje a když to nebudu nikomu ukazovat, tak můžu hrát a být spokojená. Vy zároveň můžete být rádi, že nebudu chirurg.
Dodělávám resty, po tisící přebaluju věci z kufrů do tašek a zase zpátky, to když potřebuju najít jednu konkrétní, dopisuju deníky, seznamuju se s novýma kamarádama Watermanem a Rotringem, snídaně chutná jako snídaně a káva jako káva. Jdu si jednu uvařit, ať mi ta nálada ještě chvíli vydrží.

3 komentáře:

  1. jůůů a tím budeš i psát, nebo si je schováš do vitríny? ;-)
    Luc

    OdpovědětVymazat
  2. Do vitríny, samozřejmě.. Zrovna háčkuju ozdobné dečky, na které je položím, aby to hezky vypadalo :-)

    OdpovědětVymazat